Tímto názvem se označuje dědičná štola, která odvodňovala rozsáhlé dolové pole v nejvyšším místě cínonosného pruhu na severním svahu Rapické hory. Štola (i hora) jsou nazvány po hornickém předákovi Hansi Rappeltovi, který ji razil. Patrně byla spojena s nad ní ležícím horním dílem, dnes je však spojení zavaleno. Dědičná štola Rapold ústí pečlivě tesaným vchodem v hlubokém terénním zářezu, z něhož vytéká voda, způsobující místy až metrové vzdutí hladiny ve štole. Nad vchodem je vytesán nápis Zinn zu Finde (cín k nalezení). Úzká, necelé 2 metry vysoká chodba se asi 60 m od vchodu dělí na tři samostatné slepé větve, dlouhé asi 8 m, a na komín. Tento komín se opět dělí na dvě větve, jedna z nich končí závalem, druhá ji spojuje s vyšším obzorem (druhým štolovým patrem). Asi v sedmnácti metrech pokračuje jako krátká vodorovná chodbička, ústící do vyrubané prostory.

Úpadnice Rapolda - leží asi 60 m nad vchodem předchozího díla. Vchod je tvořen strmou chodbou (asi 70°) asi 10 m dlouhou, z jejíhož dna odbočují na obě strany štoly kosodélníkového průřezu, které jsou deset resp. třicet metrů dlouhé a 7 m vysoké, se dvěma rudnými pilíři a zavaleným dnem. Zde patrně toto dílo komunikovalo s předchozí lokalitou, ale není vyloučeno, že úpadnice i obě chodby byly součástí velmi bohaté a dnes prakticky neexistující štoly Kateřina.