Je součástí rozsáhlého starého dolového pole těženého původně převážně povrchově nebo úpadní štoličkou. Tomu nasvědčuje i několik dalších jmen, které jsou pro okolí díla známy, např. Svatý Jiří, Svatá Voršila. Lesnatý svah je dodaleka zvlněný desítkami zarostlých větších či menších hald a haldiček. Dodnes je patrno, že tady býval před staletími čilý ruch. Za vlastní Oukrop je dnes považována jen dědičná štola, která celé dolové pole odvodňovala. Vchod je částečně stržený (díky čemuž je ve štole vysoká hladina vody). Oukrop je asi 30 m dlouhý, pravidelně tesaný o výšce cca 2 m, chodba zřejmě končí závalem.

Oukrop II. - je to vlastně úpadnice díla Oukrop, resp. obrovská jáma, přecházející na dně v balvanitou, hlouběji již neprůchodnou suť. Nachází se jihovýchodně od Oukropu.